#zajicnatripu

Vím, co jsme slíbila, a mimochodem jsem opět zjistila, že deadliny nikdy prostě nebudou moje silná stránka. Proto mi prosím pro tentokrát odpusťte, a slibuji, že pro příště nechám den vydání jako překvapení týdne. Rozhodně se nechci vymlouvat, to nikdy, nebyl můj styl, ale se třemi dětmi se vám ne vždy chce být kreativní. Ještě k tomu když jste kreativní prakticky 24/7. Ale už k samostatnému článku. Tentokrát trošku v jiném duchu, o tom čím si mě podmanilo město, a taky trochu o těch mých amerických, nebo spíše občas jen pocitech. Opět se nám schylovalo k víkendu a přes týden se toho více méně nic neudálo. Udělala jsem o pět večeří více, které klasicky nikdo nejí ( ne, že bych neuměla vařit, moje kulinářský skills se zde rapidně zlepšují), ale kdyby to bylo na dětech žijeme o krekrech a marshmallow,   a dva koníky navíc, ze kterých bylo víc než dětské potěšení. Hádáte správně! Ne že jsem se dvě noci nevyspala, ale malý měl dva dny naprosto nepoužitelnou Kristýnu, a se zavoláním HO

Týden s týdnem se nám hezky sešel. Dobře, přiznávám trošku se mi ten týden protáhl, ale za to můžu slíbit, že se tento týden pokusím o příspěvky hned dva. Budu se snažit. Jedno takový jaký je konečně to slavný CHICAGO,  a ten další zas trochu o mých amerických zamyšleních v čem je to tu fajn, a v čem zase ne. Pohodlně se usaďte! Jdeme na to.  Ano, jak jste jistě správně pochopili žiji v Chicagu, teda přesněji řečeno nedaleko od něj. Ještě než se vydáme na výlet do velkoměsta, bych vám ráda pověděla, co nového nám  týden přinesl. Vsuvka jako z VIP zpráv. Připravit, pozor a jedem.  Za prvé slavnostně oznamuji, že už jsem velká holka i v Americe! Konečně mi dorazila moje americká kreditka, nebo jak by tě opravili Američani debitka s Disneyho hradem, asi zas tak velká holka nebudu haha. To je fuk, další krok k samostatnému americkému životu, brána k novým dobrodružstvím a zážitkům. No dobře opět přeháním. Ale takovou radost jsem opravdu dlouho neměla. Dalším upgradem je, že jsem