Zajíc opět mizí do světa

Po mých mnohých zkušenost se opět pouštím do nového au- pair dobrodružství. Tentokrát  jsem se rozhodla tuhle mou AMERICKOU VÝPRAVU sdílet se všemi, koho tohle vyprávění jedné ostravské holky bude bavit. Nebo jen ukázat a nakouknout jak to v životě takové au-pair vlastně chodí, a co se vám všechno v takovém běžném dni může nečekaně přihodit, a že to rozhodně není nuda. 

Přesně před 4 lety jsem zbourala svou komfortní zónu a odstěhovala se do země, kde prý převážně prší a charakter lidí je chladnější než samotný La Manche ( znáte to, jedná paní povídala), abych nakonec žila s rodinou jiné kultury, a dokonce i náboženství. Rok se s rokem sešel a tohle dobrodrůžo se pomalu blížilo ke svému konci, a mě tak v tenkrát napadlo co se takhle jet v létě slunit třeba do Španělska nebo se prohánět na kole kolem nizozemských mlýnů. A tak se jednoho dne stalo, že se mi to španělský slunce a Gaudí nakonec stali osudným a dokonale si mě podmanily ( ne že bych britské počasí, ale víte jak).

Jestli mě tyhle aupairovský zkušenosti něco daly? Jsem ten typ, který by si nejraději naplánoval každou minutu a nejlépe měl vše a všechny pod kontrolou ( můj bojfriend by mohl vyprávět). Takže jedno velké ponaučení, že někdy je lepší prostě ten život nechat posouvat a hrát figurkami za nás. Některé cesty jsou hold opravdu překvapivé, a nikdy nevíme co nám přinesou. Ať už jsou jakékoliv. 

Proto věřte na osud, lásku a hlavně víno, protože v tom je vždy pravda 🍷 

A tak jsem teď a tady s tím to blogem, a mám před sebou jedno velké dobrodružství a životní sen ( už jen 4 dny!!!) před tím než si mě to osudný Katalánsko podmaní snad navždy!

A kam že to skoro za 4 dny vyrážím? Jednou jsem si slíbila (nebo možná je to i někde hluboce v šuplíčku zapsané), prostě a jednoduše, alespoň jednou v životě žít ten slavný AMERICAN DREAM. No dobře přiznávám, nevím zda to bude zrovna dream, protože pokořit a postarat se o tři americké dětičky není zrovna snová představa, a ne pro každého ideální trávení "volného času". Ale co bych pro trochu dobrodružství nepodnikla (a řekněme nebo alespoň věřme, že děti mám opravdu ráda). 🙈Snad to dokazuje i to, že to podstoupím asi po čtvrté, a zcela dobrovolně!( přísahám nikdo mě opravdu nemučil).

 Tímto dnem už mi chybí jen zabalit pár švestek, popravdě dneska můj pokoj připomínal spíše minové pole, a já jsem si začala tajně přát ( no tak ne úplně tajně, docela nahlas) Arabelin kouzelný prsten. A ano vím, říká mi to hodně lidi, hlavně si nic moc neber "USA je země hojnosti" ( ale řekněte to mému vnitřnímu já 😂). Takže až to všechno nějakým záhadným způsob dobalím, čeká mě loučení s rodinou a přáteli. Ano, vím skvělý nápad se loučit dva dny před odletem 👌 , a asi umřu, ale bez pořádného loučení to prostě nepůjde.

 A přestože vím, že to nebude lehké, a přesně vím co mě opět čeká ( věřím, že i přijdou nějaké superní překvápka) rozhodně to bude stát za to!!!

A příště třeba o třeba o tom jaké jsou ty poslední dojmy, loučení a zda jsem to hlavně celé sbalila a na závěr všeho i  snad přežila. Ale to zase příště!


Pác a pusu

Váš #zajicnatripu 🐇